Okno do zahrady
Hledat v odpovědích:

Tříděné odpovědi:

Okrasné dřeviny
O.:577 Akt.:24.4.2009
Ovocné dřeviny
O.:359 Akt.:25.4.2009
Balkony, terasy...
O.:244 Akt.:25.4.2009
Trávníky
O.:200 Akt.:25.4.2009
Zahradní architektura
O.:219 Akt.:16.2.2009
Zahradní technologie
O.:151 Akt.:2.3.2009
Voda v zahradě
O.:61 Akt.:24.4.2009
Střešní zahrady
O.:11 Akt.:16.2.2009
Pokojové rostliny
O.:662 Akt.:25.4.2009
Řez dřevin
O.:193 Akt.:25.4.2009
Trvalky, byliny...
O.:139 Akt.:25.4.2009
Cibuloviny a hlíz. rostliny
O.:111 Akt.:2.3.2009
Jehličnany
O.:355 Akt.:25.4.2009
Ostatní
O.:30 Akt.:12.2.2009

Standa Cvrček - osobní stránky


VIKAdesign - webdesign a reklama kvalitně

Cyklus Evropské zahrady - Itálie (doplněno)

Rádi bychom se s vámi od letošního roku na našich webových stránkách nově podělili o naše zážitky z cest, které tu a tam podnikáme, abychom načerpali inspiraci, nechali se pohltit krásnem, přivezli s sebou pár dobrých nápadů a hlavně poučení, kterého není nikdy dost. Pro náš obor, který je tak rozsáhlý, to platí dvojnásob.

V létě 2005 jsme vyrazili do slunné Itálie a jako hlavní téma našeho zájezdu jsme zvolili zahrady pod Alpami a zahrady Toskánska.

Trocha historie na úvod

Italská zahradní škola je natolik významná, že by se slušelo na úvod zabrousit do historie, abyste poté v kontextu lépe vstřebali, co vám v našem příspěvku budeme prezentovat.

Počátky tvorby zahrad v Itálii nalezneme v období Římského impériaPočátek umění tvorby zahrad v Itálii můžeme zařadit do druhého století př.Kr., a to především do samotného Říma, kde vznikala pod vlivem řeckých umělců četná umělecká díla, objekty, stavby a v neposlední řadě též zahrady. O uspořádání takových zahradních děl máme jen dílčí představy především z popisů Aristotelových a Theophrastových, dále ze skulptur, reliéfů, kreseb a maleb na vázách a keramice, které zobrazující převážně práci bohů v zahradách, či odpočinek a meditaci. Mnohé soukromé zahrady byly především zahradami užitkovými určenými k pěstování ovoce a zeleniny, léčivých rostlin a koření. Některé zahrady sloužily též k chovu a lovu zvěře. Květiny a okrasné rostliny zde byly určeny především ke kultovním účelům. Římané zakládali své zahrady především u svých venkovských sídel např. v Tivoli, Pompejích, Herculaneu, na Sicílii a Tyrrhenském poloostrově. Jejich součástí bývaly často lázně, hipodromy, obory s lovnou zvěří a Řím - ilustrační fotopozemky s užitkovými rostlinami, především dřevinami. Architektonická dispozice těchto zahrad je ve svém jádru pravidelná s kombinací oblouků a rondelů s obvodovými stromořadími, které ji lemují, či vbíhají do volných přírodních částí okolí. Jak jsme již zmiňovali, vzorem byly především zahrady řecké, částečně pak zprostředkovaně i blízkovýchodní, zejména perské zahrady, odkud Římané čerpali rajské, květinové, vodní a stavební kreace. Zahrady byly osazovány převážně stálezelenými a stín poskytujícími dřevinami (platany, cypřiši, borovicemi, palmami, vavříny, duby…), z květin pak převažovaly jarní cibulovité a hlíznaté byliny. Letní květiny vzhledem k vysokým teplotám a suchu využívány nebyly (vyjma kvetoucích dřevin jako jsou například růže a oleandry). Dekorativní působení zahrady v letním období zastupovaly sochy a skulptury, dále pak fontány a vodopády, které zároveň osvěžovaly vzduch. Tyto vodní hry byly nazývány „aquarius“, partie stříhané a tvarované zeleně „topiarius“, a tvořily osobité části zahrad. Styl těchto zahrad tzv. císařského Říma nalézá po určité době úpadku znovu své místo ve středověkých klášterech.

Renesanční zahrada - Villa Reale - MarcieDoba italské renesance se pak i v zahradním umění vrací k těmto antickým zásadám. Projevuje se to především v jednotě a propojení domu či vily se zahradou a umístění tohoto celku do zdravého prostředí zpravidla na vyvýšeném místě, svazích, kopcích, a kopečcích, jak to již kdysi proklamoval Plinius. Na tomto principu pak vznikají vily a zahrady počátku renesance, jejichž líheň byla především v okolí Florencie. Typické pro ně jsou terasy, schodiště, vyhlídky do krajiny okolní i vzdálené, jasné a pravidelné členění, jednoduché linie, zdůraznění uzlových kompozičních bodů a os, a oživení fontánami, sochami či skulpturami. Dřeviny v nich byly často tvarované, variace zelené barvy vynikaly v ostrém osvětlení na pozadí blankytu oblohy, barevné květiny se vyskytovaly jen sporadicky. Tento typ italské renesanční zahrady proráží za hranice a ovládá postupně celou kulturní Evropu. Baroko je v italském zahradním umění velmi osobité a decentní. To proto, že zahradní díla této doby vznikají opět na terasách, svazích a kopcích s vyhlídkami. Užívají domácích materiálů, rostou z tradice, z podstaty krajiny a jejích článků. Jejich pozdější kopírování za hranicemi Itálie je ve většině případů nepodařené. Ostatní země se snaží vytvářet svoje vlastní slohy. Ty však naštěstí málo vstupují do typických italských zahrad. Pokud se jim to přesto podaří, většinou je narušují a ničí.

Putujeme po italských zahradách

Isola Bella

Lago Maggiore - Isola Bella - perla alpského podhůříPo martýriu na přecpaných německých dálnicích jsme konečně dorazili k jednomu z překrásných severoitalských jezer Lago Maggiore v podhůří Alp. Naší první zastávkou byla Isola Bella - krásný ostrov. Tato zahrada se nachází skutečně na ostrově a svému jménu dělá opravdu čest. Nalezneme v ní nejrůznější kombinace růží, azalek, palem, cypřišů a ostatní exotické vegetace. Překrásné jsou zde terasovité záhony růží s přepychovými vyhlídkami.Vše je vkusně doplněno sochami, vázami, plastikami, balustrádami a schodišti a zarámováno velehorským panoramatem. Celý komplex, který je jednou z nejvýznačnějších barokních zahrad 17.století, má svůj počátek vzniku okolo roku 1620, kdy původní pustý ostrov a další v okolí získal knížecí rod Borromeů. Lago Maggiore - ilustrační fotoK výstavbě se původně rozhodl G.C.Borromeo, v jehož snahách pokračoval jeho bratr Carlo III. Ten pověřil architekta Angela Crivellia k vypracování návrhů na palác a zahradu. Dílo bylo původně určeno pro Carlovu manželku Isabellu d´Adda, po které byl následně ostrov pojmenován Isola Isabella. Později byl název upraven na současný Isola Bella - krásný ostrov.


Lago Maggiore - Isola Bella - ilustrační fotoLago Maggiore - Isola Bella - ilustrační fotoLago Maggiore - Isola Bella - ilustrační foto
Lago Maggiore - Isola Bella - ilustrační fotoLago Maggiore - Isola Bella - ilustrační fotoLago Maggiore - Isola Bella - ilustrační foto
Lago Maggiore - Isola Bella - ilustrační fotoLago Maggiore - Isola Bella - ilustrační foto

Toskánské zahrady

Když jsme se rozloučili s Lago Maggiore, vyrazili jsme do Toskánska, které patří k výjimečným oblastem Itálie. Málokterá jiná země se může pyšnit něčím tak uchvacujícím, čím příroda a města Toskánska bez jakýchkoliv pochyb jsou. Italské Toskánsko, to je půvabná zvlněná krajina ozdobená lesíky, háji a kvetoucími loukami. Celkový obraz této krajiny dotváří městečka usazená na skalnatých kopcích jako nějaká bizarní hnízda. Nechybí zde ani svahy porostlé vinicemi, produkující oplétané butylky rudého Chianti a široká údolí s úrodnou půdou, mokřinami i řekami. V takovém kraji, který je bohatý vším, co vás jen napadne, není žádným překvapením ani bohatství výtvarného projevu. Vedle Říma se zde zrodilo další významné a originální centrum umění. Umění tvořit města, domy, divadla, sochy, obrazy, šperky…, a v neposlední řadě to, kvůli čemu jsme tuto cestu podnikli, osobité a nádherné zahrady. Na tomto místě je třeba zmínit dvě perly Toskánska, které spolu od nepaměti soutěžily a cizelovaly tak mezi sebou navzájem umění, které jakoby mimochodem tryská všude kolem. Jedná se o města Siena a Florencie. Siena je krásné středověké město s úhlednými ulicemi, paláci, originálním náměstím a (nedostavěným) dómem. Florencie je v podstatě synonymem pro umění a krásu a od svého zrodu je nedílnou součástí zdejšího obecného blahobytu, o nějž se v podstatné míře zasloužily osobnosti šlechtických rodů Pitti a Medici.

Villa Medicea v Castellu

Villa Medicea - ilustrační fotoZahrada této vily je předznamenáním a předobrazem snah o nový zahradní styl, navozující nový styl staveb i života - renesanci. Navazuje sice na kulturu starořeckou, ale je oproštěna od kopírovaných a dovážených uměleckých artefaktů. Parter této renesanční zahrady je členěn do takřka pravidelných čtyřúhelníků, lemovaných stříhanými obrubami s vnitřním záhonem pro výsadbu různých rostlin. Dále je členěn diagonálně se zvýrazněním středu. Výrazným prvkem zde jsou keřové citrusy, pěstované a umístěné v terakotových květináčích. Celek je orámován zdí a ukončen terasou se schodištěm a vyhlídkou. Ústřední prvek zahrady tvoří kašna, která je po obvodu doplněná sochami postav z antické mytologie. Střed kašny dříve tvořila bronzová socha Herkula, později Villa Medicea - ilustrační fotomramorová Fiorenza. Oba tyto motivy byly střídavě umísťovány na fontánu Villy Petraia. Zahradní parter Villy Medicea pokračuje vyvýšenou částí nad grottou, které dominuje jezírko s ostrůvkem, z něhož vystupuje choulící se obr. Okolí je osázeno stálezelenými, převážně jehličnatými dřevinami dnes již značného stáří a zajímavých tvarů.

Villa Medicea la Petraia

Významnou částí zahradního parteru jsou různé druhy pomerančovníků, pěstované v dekorativních terakotových nádobách. Součástí celku jsou oranžérie, které uzavírají parter a navazují na terasu.


Villa Medicea la Petraia - ilustrační fotoVilla Medicea la Petraia - ilustrační foto

Villa Gamberaia

Villa Gamberaia - ilustrační fotoVilla Gamberaia se svým komplexem zahrad ční, posazená na sokl kamenných teras, nad okolní krajinou. Celek těchto zahrad je rozčleněn do několika částí, využívajících daného terénu. Před palácem nalezneme vodní zahradu s vyhlídkou, pak následují oranžérie, azalková zahrada, cypřišový rondel, trávníkový koridor s růžemi a vyhlídkové terasy s balustrádou a kamennými strážnými psy. Villa Gamberaia - ilustrační fotoVilla nabízí návštěvníkům nezapomenutelné pohledy do krajiny. V současnosti se zde nachází velmi luxusní hotel. Terasovité a rovinné partie v okolí Villy Gamberaia jsou odděleny dlouhým ulicovým průhledem s travnatým povrchem, který na jedné straně míří k vyhlídce pod borovicemi, na protilehlém konci je pak uzavřen rondelem z cypřišů v sousedství azalkové zahrady. V terasovitých zahradách jsou vysázeny různé druhy citrusů a ostatních subtropických rostlin. Zahrada této villy, jejíž současná podoba pochází z doby po II. světové válce, je charakteristická stříhanými stěnami ze stálezelených rostlin, tisů a zimostrázů. Villa Gamberaia - ilustrační fotoGradují i uzavírají prostor a poskytují zajímavé průhledy a pohledy do široké krajiny v údolí řeky Arno.Vlastní objekt Villy Gamberaia stojí na širokém a protáhlém plató přecházejícím na jedné straně do teras, protilehlá partie je uzavřena parapetní zdí s kamennými vázami a sochami strážných psů, odkud se otvírají nádherné pohledy do krajiny.


Villa Gamberaia - ilustrační fotoVilla Gamberaia - ilustrační fotoVilla Gamberaia - ilustrační foto

Villa Mansi

Villa Mansi - ilustrační fotoPodél starobylého města Luca můžeme nalézt velké množství výstavných venkovských rezidencí. Villa Mansi je mezi nimi bez jakýchkoliv pochyb jedna z nejvíce reprezentativních. Mansi byla rodina, která patřila v 16.století k velmi bohatým a známým obchodníkům. Rod Mansi udržoval velmi blízké kontakty s ostatními významnými rody tehdejší doby, jako byly rodiny Lucchesi, Buonvisi, Antelminelli a Cenami. Posledně jmenovaná rodina pak vybudovala v Segromignu tuto nádhernou vilu.


Villa Mansi - ilustrační fotoVilla Mansi - ilustrační fotoVilla Mansi - ilustrační foto

Villa Reale

Villa Reale - ilustrační fotoVilla Reale di Marlia byla vždy rezidencí bohatých rodin a velkých mecenášů umění. Promítá se to jak do architektury, tak i do pojednání přilehlého zahradního komplexu. Na první pohled je zde patrná okázalost zpracování a celek působí velmi honosným dojmem. Vše je však vytvořeno velice citlivě a esteticky vyváženě.


Villa Reale - ilustrační fotoVilla Reale - ilustrační fotoVilla Reale - ilustrační foto
Villa Reale - ilustrační fotoVilla Reale - ilustrační fotoVilla Reale - ilustrační foto
Villa Reale - ilustrační fotoVilla Reale - ilustrační foto

Villa Torrigiani

Villa Torrigiani - ilustrační fotoDvě majestátní křídla z cypřišů, téměř 1 km dlouhá, lemují teatrální tvář tohoto nejlepšího příkladu barokní architektury Toskánska. Villa Torrigiani s okolím byla vybudována na počátku roku 1500 mocnou rodinou Buonvisi. Pro zajímavost to bylo místo, kde se setkávala markýza Lukrezia, žena Lelia Buonvisi se svým milencem Arnolfinim.


Villa Torrigiani - ilustrační foto

Zahrada Giusti

Zahrada Giusti - ilustrační fotoPříroda, umění a dějiny dělají z této zahrady památku světového významu. Založena byla již v 15. století a dodnes se prezentuje strukturou a nádherou, kterou jí vtiskl Agostino Housti, tehdejší rytíř Benátské republiky a dvořan na dvoře velkoknížete toskánského.


Zahrada Giusti - ilustrační fotoZahrada Giusti - ilustrační fotoZahrada Giusti - ilustrační foto


ÚvodO autorceZahradní kalendářČlánky
Marigreen art s.r.o. - zahrada vašich snů